Čárové kódy pro české knihovny

Na těchto stránkach se dozvíte více o přidělování čárových kódů pro české knihovny. Také zde naleznete detaily systému či seznam knihoven s přiděleným prefixem.

Systém využití čárového kódu v knihovnách

Systém využití čárového kódu v knihovnách spravuje v České republice Národní technická knihovna, na Slovensku Centrum vědecko-technických informací. Byl vyvinut na konci 80. let především pro potřeby automatizované evidence výpůjček, lze jej však použít i pro jakékoliv jiné agendy - čtenářské průkazy, evidence majetku apod. Systém v současné době využívá téměř čtyři tisíce českých knihoven a institucí.

Prefixy pro tvorbu čárového kódu přidělujeme na základě formální e-mailové žádosti, která by měla obsahovat:

  1. Přesný název knihovny/instituce a siglu (pokud ji knihovna má)
  2. Adresu
  3. Kontaktní osobu (telefon, příp. e-mail)
  4. Počet knihovních jednotek (cca)
  5. Roční přírůstek (cca)

Zájemci si mohou vyžádat případné bližší informace od Jany Krejčí na adrese:

Národní technická knihovna
odd. 42
Technická 2710/6
160 80 Praha 6 - Dejvice
tel.: 232 002 543
e-mail: jana.krejci@techlib.cz

Seznam knihoven s přideleným prefixem

SiglaNameCodeCityStreetZip
PVG507Obecní knihovna v Brodku u Konice46559Brodek u KoniceBrodek u Konice 263798 46
STG514Místní lidová knihovna Bezdědovice46560BlatnáBezdědovice 109388 01
STG539Místní knihovna Čepřovice46561ČepřoviceČepřovice 58387 56
STG006Obecní knihovna Drachkov46562StrakoniceDrachkov 34386 01
STG010Místní lidová knihovna Chrášťovice46563StrakoniceChrášťovice 75386 01
STG003Místní knihovna Mladějovice46564StrakoniceMladějovice 91386 01
STG559Místní knihovna Novosedly46565VoleniceNovosedly 56387 16
STG562Obecní knihovna v Truskovicích46566TruskoviceTruskovice 69389 01
Obecní knihovna Orlík nad Vltavou46567Orlík nad VltavouStaré Sedlo 2398 07
PRG566Obecní knihovna Citov46568Brodek u PřerovaCitov 14751 03
SVG529Obecní knihovna v Horkách u Litomyšle46569Horky u LitomyšleHorky 55570 01

Více informací o využití čárového kódu v knihovnách

V souvislosti s automatizací základních knihovnických procesů vyvstala potřeba jednoznačné identifikace objektů evidovaných v datových bázích. Zejména z hlediska automatizované evidence výpůjček je třeba zabezpečit:

  1. jednoznačné označení knihovních jednotek, které jsou předmětem výpůjček, a dalších operací souvisejících s výpůjčkou (např. rezervací, upomínek, prolongací), a uživatelů (čtenářů), kterým jsou výpůjční služby poskytovány,
  2. bezchybný zápis těchto označení do příslušných bází dat.

Tyto dva základní požadavky lze nejjednodušším způsobem řešit metodami omezujícími chyby vzniklé lidským faktorem:

  • formální kontrolou na formát a duplicitu zvolených označení (což je záležitost programových prostředků),
  • zavedením některé z technik automatizovaného snímání těchto označení; ty kromě zvýšení spolehlivosti zápisu vstupních dat urychlují průběh příslušné operace.

Z hlediska automatizace meziknihovních výpůjčních služeb a případně i dalších procesů (cirkulace společného fondu více knihoven, apod.) se dále jeví jako výhodné opatřit knihovní jednotky nejen označením knihovní jednotky samotné, ale i označením knihovny, do jejíhož fondu náležejí. To umožňuje partnerským knihovnám při těchto procesech mnohonásobně využívat jednou již uložená data o knihovnách či informačních pracovištích.

S ohledem na uvedené požadavky, s využitím zkušeností vyspělých zahraničních knihoven a na základě dohody Státní technické knihovny v Praze se Slovenskou technickou knihovnou v Bratislavě, byl navržen systém využití čárového kódu pro označování knihovních jednotek. Ten byl projednán a doporučen na poradě státních vědeckých a ústředních knihoven v Národní knihovně v Praze v roce 1990 a v současnosti je prakticky využíván v několika stovkách knihoven.

Stručný popis systému

Návrh systému vyšel z následujících zásad:

  • označení knihovny a označení knihovní jednotky bude tvořit jediný údaj, vyjádřený čárovým kódem,
  • knihovnám se doporučuje užívat čárový kód systému "39" (přesněji "3 z 9"), neboť umožňuje vyjádřit všech prvních 128 znaků ASCII (tj. celé základní tabulky ASCII) a tudíž má univerzálnější použití,
  • systém však musí vyhovovat i kódování v systému EAN,
  • řešení by mělo být co nejuniverzálnější a zároveň co nejjednodušší,
  • řešení musí být prosté proměnlivých prvků.

Z toho vyplývá, že kód musí být pouze číselný a vyhovovat (přísnějším) požadavkům EAN.

Vzhledem k nárokům na obsah kódu je nutno vycházet z EAN 13, který má 12 znaků nesoucích informaci a 1 znak kontrolní. Součástí 12 významových znaků je prefix, který v tomto případě musí vyjadřovat, že jde o označení druhu kódu "interní", tj. pro knihovny v rámci ČR a SR. K tomu postačí první dva znaky prefixu.

Pro označení knihovny a knihovní jednotky je tedy k disposici 10 znaků. Tento řetězec je pak společný jak pro EAN, tak pro 39, přitom v systému 39 není prefix a nemusí - ale může - být kontrolní znak.

Vyjdeme-li dále z požadavků jednoduchosti, univerzálnosti a nevýznamovosti označení, je třeba rozdělit knihovny do skupin podle velikosti jejich fondů. Podle statistik je rozsah knihovních fondů jednotlivých knihoven v ČSFR maximálně řádu milionů. Pak pro označení knihovních jednotek v knihovnách

  • u nichž je předpoklad, že jejich fond překročí 9 milionů, bude pro označení knihovní jednotky třeba 8 znaků,
  • s fondem řádu milionů bude třeba 7 znaků,
  • s fondem řádu statisíců bude třeba 6 znaků, 
    atd.

Ze statistik je dále zřejmé, že pro označení knihoven s fondem

  • desítek milionů postačí 1 znak (9 knihoven),
  • řádově miliony svazků postačí 2 znaky (99 knihoven),
  • statisíců knihovních jednotek postačí 3 znaky (999 knihoven),
  • desetitisíců postačí 4 znaky (9999 knihoven). 
    atd.

Zbývá tedy jeden znak pro oddělení či odlišení kódu knihovny od kódu knihovní jednotky.

Z několika možných variant použití tohoto oddělovacího znaku (s ohledem na EAN to musí být číslo) byla použita tato:

Prvním (v případě EAN třetím) znakem kódu bude číslice, vyjadřující počet znaků využitých pro označení knihovny (např. pro knihovny s řádově milionovým fondem to bude číslice 2).

Shrneme-li, označení knihovní jednotky má vždy 10 číslic a skládá se ze tří prvků:

  1. první prvek (jeden znak) vyjadřuje počet znaků použitých pro označení knihovny (signalizuje tedy velikost knihovny),
  2. následuje číselný kód knihovny (1 až 4 znaky), vyjadřuje lokaci knihovní jednotky,
  3. a konečně vlastní označení konkrétní knihovní jednotky (8 až 5 znaků) v rámci dané knihovny.

Přehledně to ukazuje následující tabulka:

Velikost fondu knihovny (řádově) Struktura kódu
desítky milionů 1xyyyyyyyy
miliony 2xxyyyyyyy
statisíce 3xxxyyyyyy
desetitisíce 4xxxxyyyyy
  • x jsou číslice označení knihovny,
  • y jsou číslice označení knihovní jednotky

Při použití kódu "EAN 13" bude 10 znakům označení knihovní jednotky předcházet dvouznakový prefix a jako 13. znak bude následovat kontrolní číslice.

Závěr

Dohoda se Slovenskou technickou knihovnou v Bratislavě (dnes Centrum vědeckých a technických informací) rozdělila intervaly čísel potřebné pro označení knihovny tak, že první dvě třetiny v rámci příslušné řady budou použity pro knihovny ČR a poslední třetina pro knihovny SR.

Doporučujeme, aby tento systém byl aplikován pouze pro takový druh, resp. formu dokumentů, které přicházejí do úvahy pro meziknihovní služby, resp. jsou zařazovány do fondu v definitivní podobě (např. periodika již svázaná), resp. mají trvalejší význam. Neekonomické by bylo použít tento systém např. pro firemní literaturu tvořenou převážně prospekty a letáky, které jsou z fondu po čase vyřazovány.

Zveme každou knihovnu v ČR, která zavádí čárový kód pro označování svého fondu, aby se zúčastnila tohoto systému, který již využívají stovky knihoven v ČR i SR a který může usnadnit jejich spolupráci.

Kontakt

Jana Krejčí
 jana.krejci@techlib.cz
 232 002 543

Editor: Jana Krejčí Poslední změna: 3.9. 2024 08:09